|
|
|
O Dolním Dvoře - historie a součastnost
Vznik Dolního Dvora se datuje k roku 1945, kdy obec dostala oficiálně svůj název. Do té doby se jmenovala Niederhof a byla osídlena převážně Němci.
To, že zde žili převážně lidé německé národnosti, způsobil český král Otakar Přemysl II., který Němci osídlil ve 13.století mimo jiné i Trutnovskou župu.
Samotné osidlování území budoucí obce započalo někdy na začátku 14. století. Někdy v těchto dobách vznikly dvě salaše; horní ( později nazývané Horní Dvůr ) na soutoku Klínového a Husího potoka a dolní ( později nazývané Dolní Dvůr ) na soutoku Klínového a Kotelského potoka. Do těchto salaší se vyháněl na léto panský dobytek. Dále zde byla vybudována pila, železná huť a s tím vyrostly i chalupy pro pasáky, taviče, pilaře a dřevaře. To byly první začátky obce - zatím bezejmenné.
Po válce se z průmyslové obce stává postupem času oblíbené turistické středisko s tím, že mnoho chatařů, podniků a organizací, využilo možnosti některé budovy a domy koupit za účelem přestavby na chalupy či podnikové chaty. To byl základ pro dnešní podobu Dolního Dvora, kde mimo novostaveb najdeme spoustou původních roubenek, chat, chalup a penzionů.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Průvodce historií Dolního Dvora
Kde najdete Dolní Dvůr?
Hlavní část obce leží v údolí Klínového, Kotelského potoka a po jejich soutoku v blízkosti Rudného náměstí v údolí Malého Labe.Dále pak v údolí potoků Husího, Zlatého a Hádeckého. Těch údolí a potoků je zde ovšem víc; Bílý, Černý, Krupičný , Tetřeví, Kamenná strouha a další,méně významné.Katastr obce se rozkládá od Strážného na západě,Horního Lánova na jihu,Černého Dolu na východě a Pece pod Sněžkou na severu.
Dolní Dvůr je malá obec – zhruba 250 stálých obyvatel není opravdu mnoho. Ovšem v letní a zimní sezóně Dolní Dvůr navštíví značné množství turistů, rekreantů či lyžařů. Jsou to chataři, kteří zde mají své chaloupky a dále návštěvníci zdejších hotelů, bud, chalup a penzionů. Přestože je Dolní Dvůr v dnešní době rekreační středisko,málo kdo by věřil, že tu dříve stávaly malé železárny,hamry,pily,tkalcovna a později i několikapatrové papírny.Na přelomu 19. a 20.století zde žilo zhruba 1300 obyvatel.
Kdy vznikl Dolní Dvůr?
Dolní Dvůr vznikl po roce 1945. Že jsem se zmýlil? Ač to tak vypadá, opravdu název Dolní Dvůr dostala obec až po roce 1945. Do té doby se obec jmenovala Niederhof a jak se dá očekávat ze jména – žili zde převážně Němci.
To, že zde žili převážně lidé německé národnosti, způsobil český král Otakar Přemysl II., který osídlil ve 13.století mimo jiné i Trutnovskou župu Němci.
Samotné osidlování území budoucí obce započalo někdy na začátku 14. století. Někdy v těchto dobách vznikly dvě salaše; horní -později nazývané Horní Dvůr, na soutoku Klínového a Husího potoka a dolní -později nazývané Dolní Dvůr, na soutoku Klínového a Kotelského potoka. Do těchto salaší se vyháněl na léto panský dobytek. Dále zde byla vybudována pila, železná huť a s tím vyrostly i chalupy pro pasáky, taviče, pilaře a dřevaře. To byly první začátky obce - zatím bezejmenné.
V roce 1530 kupuje nejvyšší český horní hejtman Krištof Gendorf z Gendorfu Lánov, Vrchlabí a Novou ves. Tedy bez dnešního Dolního Dvora – toto území bylo v majetku královského zboží. O třináct let později kupuje Krištof Gendorf i tuto část od Ferdinanda I.
V roce 1547 kupuje Gendorf za 3.365 kop pražských grošů lánovské hamry, což byly zřejmě hamry a tavírna v Horním Dvoře. Nový majitel buduje nová důlní díla; těží se především železná ruda a stříbro.
V roce 1563 Gendorf umírá, a panství dědí jeho dcera Eustacha, ta však umírá po pěti letech. Panství bylo rozděleno třem dcerám a část Lánov , nynější Dolní Dvůr a okolí, dědila Kateřina Markvartová. Roku 1590 připsala druhá dcera Rozina Miřkovská svůj díl panství svému manželu Vilémovi ze Stropčic, který koupil i ostatní dva díly. Na sklonku jeho života byl pořízen soupis majitelů domů a pozemků v Dolním Dvoře a to k 24. dubnu 1601.
Od tohoto data jsou vedeny všechny převody majetku v obci jako v obci samostatné. Možno tedy počítati den 24. dubna 1601 za den vzniku samostatné obce Dolní Dvůr – tehdy Niederhof.
V roce 1602 byla založena první pozemková kniha. První rychtář v obci byl v roce 1599 jmenován vrchností Friedrich Held a zastával úřad do roku 1619.
První znak obce je z roku 1601 a jsou na něm dvě zkřížené hornická kladiva; Niederhof byl hlavně hornickou obcí.
Vilém ze Stročice se účastnil protihabsburského odboje a po jeho porážce v bitvě na Bílé hoře musel panství prodat koncem roku 1624 Albrechtovi z Valdštejna, vévodovi z Fridlantu. Ten je v roce 1634 v Chebu zavražděn na pokyn Ferdinanda II a jeho majetek je zkonfiskován.
Už v roce 1635 jej za válečné zásluhy dostává od Ferdinanda II svobodný pán Rudolf z Morzinů , pod podmínkou důsledné katolizace panství.
V dalších letech spravovali panství různí příslušníci tohoto rodu.
V roce 1833 převzal panství Rudolf Morzin, který vyplatil své sourozence a ujal se správy sám. Rudolf byl vynikajícím hospodářem a lesním odborníkem. Lesy a celé panství doznalo vynikající úrovně lesního hospodářství.
Za jeho správcování byly vybudovány mnohé kamenné cesty, které sto let věrně sloužily a nebýt socialistického budovatelského nadšení, mohli bychom je užívat i dnes.
Skonem Rudolfa 22.září 1881 vymírá rod Morzinů po meči. Vlády se ujímá jeho jediná dcera Aloisie, provdaná r. 1853 za komořího hraběte Heřmana Černína z Chudenic. V roce 1907 přebírá panství syn Rudolf a ten jej pak, 16. dubna 1919 prodává mladé Československé republice za 4.500.000K.
Zmínky o Dolním Dvoře
Ottův slovník naučný ( r.1894, str.285, díl osmý )
Dolní Dvůr ( německy Niederhof ) farní obec německého typu, hejtmanství a okres ve Vrchlabí ( 4,5 km severovýchodně ).
177 domů, 1279 obyvatel německé národnosti (1890 ), kostel sv. Josefa, 3 třídní škola, poštovní a telegrafní stanice , mlýn, pila, výroba železného a ocelového zboží, dřevní rafinérie, tkalcovství, samoty ( boudy ): Tetřeví, Hanapetrova paseka, Vápenice, Kotelní boudy, Boudy na Pláni / dnes Zvonička / a Rudolfov ( názvy uvedeny německy ).
Slovník českých měst a obcí (1935)
Dolní Dvůr – Niederhof
1531 ha, 175 domů, 1020 obyvatel (11 české národnosti, ostatní národnosti německé)
pošta, telefon, telegraf
A ještě jeden výpis z 60. let tohoto století
Umělecké památky Čech – svazek první (nakladatelství ČSAV)
Dolní Dvůr (Trutnov)
Kostel sv. Josefa – klasicistický z r. 1803 – 1806, obnovený v r. 1926. Obdélný, jednolodní s polygonálním presbytářem a bedněnou vížkou nad průčelním štítem. Vnějšek zdoben nahazovanými lizénami ( pozn. Autora spisku : Lizéna je svislý plochý pás, členící i zdobící, nemající ani hlavici ani patku, mírně vystupující před líc zdiva, nebo jen v omítce vytažený ). Vnitřek plochostropý, dřevěná kruchta, dvě figurálně malovaná okna z 2.pol. 19. stol. Zařízení pseudorománské - hlavní oltář a původní klasicistické - dva boční oltáře panelové s původními obrazy, kazatelna a drobné sošky sv. Kateřiny a Barbory. Fara – klasicistická z 1. pol. 19. stol. Nejsv. Trojice – lidová z počátku 19.stol. s reliéfem madony na soklu.
Vznik továren
R. 1850 zaniká hamr v Luisině údolí a na jeho místě je r. 1864 postaven mlýn a ten je r. 1867 změněn na pilu a později na brusírnu dřeva ( pobočný závod továrny v Horním Lánově ).
R. 1868 založena Vonkova přádelna a tkalcovna na Kotelském potoce – pracovala až do r. 1949
R. 1870 vznikla Erlbachova papírna, další podnik na Kotelském potoce – přestala pracovat po 2. sv. válce
R. 1880 přeměnil Pavel Grossman mlýn a pilu na papírnu( dnes Penzion Mlynářka).První továrna na Malém Labi vyráběla do období po 2. světové válce.
R. 1880 založena na Klínovém potoce další papírna – vyhořela r. 1882, obnovena v r. 1883 – také ta po válce zanikla a zbyla po ní obnovená elektrárna.
R. 1885 postaven nový mlýn na Kotelském potoce ( dnešní bouda na Potoce ) – vyhořel a obnoven byl r. 1893 – pracoval do 2. Světové války. Po r. 1945 přeměněn na truhlářství. Truhlářství po několika letech přestalo vyrábět a bylo prodáno.Budova začala sloužit k rekreačním účelům.
R. 1885 vzniká v Rudolfově brusírna dřeva, která pracuje do 2.světové války.
Dvě panské pily v Rudolfově a v Luisině údolí pracovaly až do r. 1897 – zrušeny byly při zahájení činnosti pily ve Vrchlabí.
R. 1898 ( možná již 29.7.1897 ) vyhořel při bouřce poslední hamr v Rudolfově ( při bouřce, která byla počátkem velké povodně ).
Vzdělávání
V 18. století se za určitý stupeň vzdělání počítala znalost čtení, psaní a počítání.Stejné to bylo také v chudé krkonošské vísce.
První písemné zprávy o výuce :
V r.1766 – začal Antonín Franz v domě p.č. 78 učit několik dětí číst, psát a počítat.
V letech 1768 – 1784 učil Ferdinand Júngling,po té do r.1786 Jan Júmgling.
Následně 1786 – 1793 učil Josef Erben .
Tito „ tzv. vzdělavatelé“ předávali své mnohdy chabé znalosti za pár krejcarů nebo za naturálie.
Od r. 1794 nikdo v obci výuku neposkytoval. Jen několik dětí chodilo do školy v Horním Lánově.Aby do lavic přilákal více dětí,začal hornolánovský učitel Jan Seehak denně docházet do Dolního Dvora .
Zlom přišel v r. 1802 ,kdy obec dostala povolení otevření „ První triviální školy“, která měla za úkol naučit žáka číst, psát a počítat. 29. září 1803 byl prvním zkoušeným učitelem v Dolním Dvoře jmenován Alois Stiller, který téhož roku zahájil pravidelné vyučování v domě p.č. 10 ( dnes chalupa Smejkalových).Po několika letech byla škola přemístěna do domu p.č. 72 ( dnes chalupa Skalových) a v r. 1811 do domu p.č.78(dnešní budova Obecního úřadu).
r.1787 dům p.č.78 přestavěn , v r.1812 odkoupen a učilo se v něm do r. 1846, kdy byl zbořen.
r.1846 – 1847 na témže místě postavena nová škola – též přízemní
r. 1872 přistavěno patro – otevřena 2. třída , r. 1878 otevřena 3. třída, r. 1898 otevřena 4. třída
r. 1936 dostala škola nynější podobu
3. září 1945 bylo v Dolním Dvoře zahájeno poprvé české vyučování
r. 1969 rekonstrukce školy
r. 1977 ukončila škola v Dolním Dvoře svoji výukovou činnost a děti od té doby jezdí za vzděláním do Lánova a Vrchlabí.
Kostel
Kolem r. 1790 zastavena práce v huti a jejích hamrech na Rudném náměstí – místo uznáno vhodným pro stavbu kostela. 20.srpna 1797 byla podána žádost o povolení stavby farního kostela . Po mnoha jednáních přišlo povolení ke stavbě 1. 8. 1802 ( tedy po čtyřech a půl létech ).Vrchlabská vrchnost poskytne stavební materiál, obec opatří místo a obyvatelé zdarma zajistí pomocné práce a dopravu materiálu.
Mimo bývalé hutě bylo pro stavbu kostela vykoupeno několik domků a pozemků – na místě bývalého domu p.č.7 stojí zákristie, na p.č.76 stojí fara a na pozemku p.č.8 je zřízen hřbitov ).
Stavba byla zahájena nejspíše kolem 21.10. 1802.Nejdříve stavba postupovala rychle,pak se začala zastavovat.V „ hladovém“ roce 1804 se v novostavbě kostela vařila tzv. Rumfordská polévka a rozdávala se potřebným zdarma.
Kostel byl dostavěn v r. 1806, na střeše byla vztyčena malá štíhlá věžička – sanktusík a na podzim do ní byl přenesen jako „ SANKTUS“ zvonek z kapličky svatého Michaela ( Anno 1804 ). Při slavnostním vysvěcení 11.listopadu 1806 zasvěcen svatému Josefu.
Parcela na hřbitov zakoupena v r. 1806.
Fara přes různé potíže postavena v roce 1807 – klasicistická – volná v dnešní podobě jednopatrová.
Prostředky na 2 zvony a varhany byly uvolněny 18.června 1808.
Oba zvony odlity v r. 1809 a poprvé vyzváněly 27. Května 1809 další zvon pro kostel tzv. umíráček ( k poctě s. Michaela ) JS +1830 , další zvon odlit r.1867.
Osud dolnodvorským zvonům nepřál – za l. světové války byly přetaveny pro válečné účely.
Kostel je klasicistický, obdélný, jednolodní s polygonálním presbytářem a bedněnou vížkou nad průčelním štítem. Vnějšek je zdoben nahozenými lizénami ( LIZÉNA – svislý, plochý pás, členící i zdobící zeď, nemající ani hlavici, ani patku ). Vnitřek plochostropý, dřevěná kruchta, dvě figurálně malovaná okna z 2.pol. 19.st.
Zařízení : Hlavní oltář je pseudorománský, dva panelové boční oltáře s původními obrazy,kazatelna a drobné sošky sv. Barbory a sv. Kateřiny jsou původní klasicistické.
Sochy sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého před kostelem jsou klasicistické z r. 1822
Nový hřbitov při cestě na Sluneční Stráň byl založen r. 1906
V r.1995 byla na kostel instalována zvonkohra ze světoznámé dílny paní Tomáškové-Dytrychové.
Obyvatelé
V obci do roku 1945 žili převážně lidé německé národnosti.
|
Rok
|
Obyvatelé
|
|
1798
|
896
|
|
1828
|
1355
|
|
1850
|
2734
|
|
1900
|
1301 (1 čech)
|
|
1947
|
328
|
|
1961
|
347
|
|
2000
|
248
|
|
|
|
|
|
